Slaměná vdova, aneb…

Mám příliš aktivního muže, se spoustou koníčků, co mu berou čas, který by mohl (dle mého) trávit úplně jinak, lépe a radostněji. Tedy se mnou :-). Za tu dobu, co jsme spolu si už prošel obdobím, kdy byl zalezlý v garáži a montoval různé motory, auta, motorky,… ale taky lítal na rogalu, radioamatéřil, zlepšoval se v morseovce. Před pár lety si splnil svůj dětský sen a „udělal“ si pilotní průkaz. A před pár týdny mu vydali i pilotní průkaz na vrtulník. Takže teď už má papíry na všechno. Tedy kromě raketoplánu a ponorky…  No a teď mi odjíždí na dlouhé tři týdny do dalekých krajin. Částečně služebně… ale co si budeme povídat, hlavní cíl cesty je výlet na sraz letadel v Oshkoshi :-D. Jo, trochu mě to mrzí, že si jede na podstatnou část prázdnin užívat a mě tady na všechno nechá samotnou. Jenže…

Asi by se našlo pár žen, které by seděly doma a truchlily, volaly by každou chvíli a tak podobně… jenže mně se sešlo strašně moc akcí 😀 a obávám se, že to za tři týdny rozhodně všechno nestihnu. Už teď vím, že budu muset hodně plánů oželet. Třeba sobotní koncert Divokýho Billa… a toho já mám ráda. Místo toho jsem se rozhodla, že pojedu s Kubajzníkem do ZOO. Asi to bude užitečnější. Navíc, stavím se na zpáteční cestě u rodičů na chalupě. Rodinné vztahy se mají čas od času utužovat :-).  Navíc, babička něco říkala, že by potřebovala pomoct s uhlím….

Nejhorší na zmizení mého muže je, že odjel s dalším kolegou z práce. Takže… takže nemám najednou s kým jezdit na obědy… Ostatní si vozí do práce obědy v krabičkách. A nebo jezdí v rámci výjezdu po zákaznících. A sama rozhodně nepojedu. Nevím proč, ale připadám si dost trapně, když vlezu jako ženská sama do hospody, restaurace, dokonce i závodní jídelny. Jediné místo, kam jsem ochotná jít sama je „Mekáč“. Ale to teda jíst tři týdny nebudu :-). Navíc, od začátku prázdnin se tam nachází dcera na brigádě, takže ji tam nechci uvádět jakkoliv do rozpaků. Takže nezbývá, než fakt vařit každý den. A kdo má pořád vymýšlet, co k obědu.

Takže vzhůru do různých setkání s kamarádkami, na které tak nějak už po delší dobu nebyl čas…. :-). Těším se na všechny domluvené akce a doufám, že alespoň polovina z nich dopadne!!!!

Jo a mimochodem, budu muset posekat zahradu… To není zase až takový problém. Dělávám to, čas od času… Nicméně, naše sekačka nejde jen tak lehce nastartovat…. Ale snad mi pomůže někdo ze sousedů. A taky doufám, že se nepodělá pračka… Ta má nějaký šestý smysl a vždycky se rozhodne rozbít, když nemám doma chlapa. A je teda pěkně těžká…

Na muže se samozřejmě těším, už teď, a to je pryč dva dny :-D. Ale jsem holka šikovná a soběstačná. Jen doufám, že všechny jeho naplánované aktivity na druhé straně zeměkoule dopadnou dobře (třeba po letech si jde skočit s padákem….) a že se mi ve zdraví vrátí zpátky.

 

Hezký večer a létu, kamarádům, grilování a výletům zdar. Třikrát :-).

Irena Říhová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *