Ahoj,
dnes byl můj velký den. Rozloučila jsem se se svou maminkou Vanilkou a se svými sourozenci. Řeknu vám, že se mi po nich moc stýská a čas od času si pokňučím. Noví páníčci si mě naložili do velkýho bílýho auta. Živitelka mě vzala na klín. Trošku jsem ji olízala a očuchala, tu budu mít ráda, ta rozdává jídlo! Zařizovač celou cestu držel ruce na takovým velkým kole. Ještě nevím, co to bylo, ale časem to určitě zjistím. Páníček vypadá, že vůbec drží všechno pevně v rukou, ale mluví na mě moc hezky a ty velký ruce uměj tak krásně podrbat za ušiskama! Cesta byla dlouhá, ale zařizovač a živitelka zastavovali a měli radost, že jsem udělala bobek a že jsem se vyčůrala. Sice to moc nechápu, ale nechám je, aby tu radost měli 🙂 . Venku byla zima, takže jsem byla ráda, když mě zase vrátili do auta a já jsem se mohla uvelebit u živitelčiných nohou a trochu si odpočnout! Chápejte, mně jsou teprve dva měsíce! Musím všude všechno očichat, ochutnat, prozkoumat. To je spousta práce a jednoho to unaví!
Když jsme dojeli domů, vypustili mě na zahradu. Jůů – oni mají zahradu! Je to moc prima. Mají tady kýbl, krtinu, květináče, dřevo a vůbec spoustu věcí, které musím ještě prozkoumat! Doma mi otřeli tlapky. Sice nevím proč, ale času mám dost, určitě se to dozvím později. Pelíšek, fajn, ten se mi líbil. Miska s mým žrádlem a vedle voda. No, to by šlo. A pak přišel „parťák“. Říkají mu Kuba. Ten se mi líbil hned od začátku. Vzal mě znovu na zahradu a všechno mi tam ukázal. Trochu jsem ho prohnala, aby věděl, kdo z nás dvou je rychlejší! A to jsem teprve malá, jen ať počká, až trochu vyrostu. To mu dám co proto 🙂 .
Od mé nové smečky je moc hezké, že mi přichystali ještě jeden pelíšek – v obýváku. Ale abych pravdu řekla, víc se mi líbí ležet pod křeslem a nebo pod stolem. Mám je tak hezky kolem sebe a navíc jsem hezky ukrytá! To až jim vezmu třeba boty, tak na mě jen tak nepřijdou a já si je budu moct hezky pokousat 🙂 .
Jdu ještě prozkoumat něco na zahradě, tak se mějte a já zase napíšu, jak se mi vede.
Lady Bella