Florida

Měla jsem to štěstí, že jsem se mohla podívat na Floridu. Cesta z Vídně do Miami trvala přes 11 hodin. Trochu úmorné…nemáte kam složit nohy, ruce, hlavu. A to dokonce ani já, přestože jsem prcek. Chudáci přerostlí jedinci. Ale zase si člověk může v klidu přečíst půlku knížky, shlídnout cca 6 filmů nebo si zahrát nekonečně mnoho her Solitaire. Výprava z Čech byla celkem početná. Bylo nás 10. Já jsem jela s manželem. A protože jsou děti radost, nechali jsme ty naše doma :-).

Na Floridě jsme strávili báječných 14 dní(20.2.-6.3.2016), které byly totálně nabité programem. Život tam má jiné tempo, všude se jezdí autem, vzdálenosti tam mají trochu jiný rozměr. Silnice ve městech i mimo ně jsou několikaproudové, odbočit doprava můžete na červenou a přednost v křižovatce má ten, kdo přijede dřív :-). Díky velkým vzdálenostem sedí lidi celý den v autě a tak si chodí alespoň ráno nebo večer zaběhat do parku. Na ulici chodce nepotkáte… Tamní lidé říkali, že celé území Floridy je jedna velká bažina a uměle je vysušeno, a tedy i obydleno, jen 25% plochy. Takže z toho plyne, že na většině území si bují vegetace :-). Připadali jsme si tam trochu jako v ZOO. Všude okolo se volně pohybovali leguáni, kachny, veverky, želvy, hadi, ptáci… a taky krokodýli. Ty jsme naštěstí nepotkali tváří v tvář na parkovišti, ale oni teď prý neútočí, mají zimní útlum. No ale věřte jim, že. 🙂

DSCF6228 DSCF6248

DSCF6796 DSCF6185

A co jsme tam všechno stihli? Kromě koupání v moři a tak trochu povalování se na krásných písečných plážích ve Fort Lauderdale a Miami, jsme měli každý den nějaký program. Půjčili jsme si letadlo a letěli podél pobřeží. To je výhoda toho, že máte manžela pilota :-). Bylo to naprosto úchvatný! Vidět Miami Beach v celé kráse ve spojení s tyrkysovým oceánem… Sice byl ten den trochu vítr a tak se letadlo mírně „houpalo“, ale na zvracení nedošlo. Nebyl na to čas. Měla jsem oči na stopkách, pusu dokořán a prst na spoušti foťáku… Šli jsme na hokejový zápas. Hrál Jarda. Atmosféra fascinující. Na začátku utkání živě zpívaná hymna. Jarda přihrál na gól :-).

DSCF6364 - kopie DSCF6407

DSCF6415 DSCF6454

Jeli jsme na dva dny do Orlanda. První den jsme se šli mrknout na zábavní park Universal Studios. Je to obrovský prostor, na kterém jsou budovy spjaté s nějakým televizním filmem nebo seriálem a vše tam vypadá tak, jakoby se ten film natáčel právě tam. Najdete tam od Mimoňů, přes Mumii, Harryho Pottera, Simpsonovi, Transformers, až po E.T. Upřímně, vůbec jsem netušila, co od toho mám čekat. První atrakce, na kterou jsme vlezli byla v sekci Mumie (na Mimoňe totiž byla čekací doba 40 minut a na Mumii jen 5 :-D).  Když nás od vchodu vrátili, že s sebou nesmíme mít vůbec žádné věci, tak jsem se trochu zarazila. No ale co, jsme tu jen jednou, že. Usadili nás do vozíku a přicvakli přes nás bezpečnostní závoru. A to už jsem věděla, že jde do tuhého. Že už není úniku. Vozík se s námi rozjel. Projížděl různými místnostmi, které vypadaly úplně jako ve filmu. Uff. Uklidnila jsem se. To že občas někde vyskočí postava ze sarkofágu, mě nemůže rozházet. Jenže.. vozík náhle nabral ukrutnou rychlost, řítil se dolů a všude kolem byla černočerná tma. Najednou se zastavil, všichni jsme přepadávali přes zábranu, která nás držela v sedačce. Přišlo na řadu couvání (v šílené rychlosti 🙂 ), padal na nás strop, olizovaly nás plameny. Nahoru, dolů, doleva, doprava…. Vylezla jsem ven a klepaly se mi nohy :D. Nutno podotknout, že zvracím už jen z pohledu na houpačky nebo kolotoč. No…každopádně, byl to zážitek, na který se nezapomíná. Takže pak už jsem věděla, co mě čeká. Vlezla jsem do podobné sedačky ještě dvakrát, na Harrry Potterovi a na Simpsonech. A pak už jsem jen hlídala žaludek, aby jeho obsah zůstal tam, kde má. Zatímco můj muž oblezl všechny možné atrackce, které tam potkal :-).

DSCF6893

DSCF6901 DSCF6882

Druhý den v Orlandu jsme strávili v NASA, Kennedy Space Centre. Říkala jsem si, co tady budu celý den dělat? Nerozumím těm všem raketám, raketoplánům, modulům a vůbec. Nevidím v tom žádný rozdíl. Stejně jako mezi kosmonautem a astronautem. Ale Američani umí moc dobře vytvořit atmosféru a vtáhnout vás do ní. Takže jsem si užila i vesmír :-). Mimochodem, byla jsem v simulátoru startu raketoplánu. A po všech těch jízdách z předchozího dne, tohle byla dost slabota :-).

DSCF6990 DSCF7177

IMG_4117 IMG_4132

Dvakrát jsme grilovali. Mňam, tak dobré steaky jsem ještě nejedla. A to guacamole!!!! Jedna báseň. Byli jsme i na nákupech. Manžel stihnul opravit kamarádům nějaké přístroje do letadla (to dělá i doma, tak aby nevyšel ze cviku),  smontovat jeden botník, a vůbec se tak jako vždycky náhodou přichomýtnul k nějaké opravě nebo údržbě…. Jeli jsme na lodi. Jedli jsme hamburgery. Byli jsme na festivalu. Tolik podivných lidí na jednom místě jsem ještě neviděla. Vypravili jsme se do bažin na krokodýly. Čerpali energii z toho příjemného tepla, fotili jsme, natáčeli, pili jsme moc dobré víno, bavili se a smáli a vůbec nám bylo prostě fajn.

Poslední dva dny našeho pobytu jsme strávili na Key Westu. To je nejjižnější kontinentální místo Spojených států. Ernest Hemingway tam  má svůj dům, s milionem koček. Vyšplhali jsme i na maják a motala se nám hlava :-). Zašli jsme na oběd, na kávu a poseděli jsme na pobřeží a jen se kochali. Mořem, ostrůvkem, na který jsme viděli a všelijakými vodními sporty a loděmi, které pluly okolo. Bylo to fajn, bylo to super, ale už byl čas se sbalit a letět domů, do Čech, za dětmi.

DSCF7221 DSCF7270

DSCF7305 DSCF7258

 

Video z Floridy

Hezký den a cestování zdar 🙂

Irča/NeobyčejnáŽena

 

Napsat komentář