Mám „hnízdící“ období

Vařím, peru, uklízím… a hlavně peču. Už několik týdnů. Kdysi jsem svoje hnízdící období měla jednou měsíčně, přicházelo se změnou hormonů a příchodem PMS (premenstruační syndrom, ale to asi nemusím vysvětlovat, v dnešní době tenhle pojem znají nejen ženy, ale i muži 🙂 . Tehdy jsem uklízela a zvelebovala, prostě „hnízdila“. Dnes už mi hormony tolik nekolísají, takže co tohle jako má znamenat? Hnízdící už jsem neměla minimálně 8 let :-). Za poslední měsíc mám skóre třeba v pečení buchet – tři týdně. A co je horší, všechny se sežerou. Doslova :-). No.. upřímně, přece nebudu péct hnusný, že jo. I když musím říct, že ta rebarborová, ta teda nebyla nic moc. Zatímco ta se šlehačkou, banánem a čokoládou… no nestihla jsem ji ani vyfotit 😀 .

buchta s kokosem           rybízová buchta

Praní – nemám tyhle práce ráda a co teprve žehlení, fuj. Jenže… mám konečně novou pračku. Tu původní jsme kupovali starou a už byla, chudák, v provozu 20 let. Jenže pořád prala a prala. A já chtěla sušičku. Protože znáte to, přes léto to jde, prádlo uschne venku, jenže s příchodem těchhle hnusných podzimních dní to prádlo prostě neuschne. Obzvlášť ručníky… Ale naše stařenka prostě pořád prala. Až jednou, kdysi, se rozhodla odejít do věčných lovišť. Manžel objednal novou, i tu vysněnou sušičku. Ale máme málo místa, takže potřebujeme mít obě krabice na sobě. Na to slouží takový nějaký mezičlánek. No a ten nepřivezli. Přestože jsme se třikrát ujišťovali, že ho přivezou. Takže milou pračku i sušičku si dopravka zase odvezla zpátky. A manžel šel rozebírat tu naši starou. Protože bez pračky se prostě nedá žít 🙂 . No a resuscitoval ji. Měla chudák na vrtuli namotaný řetízek. Zlatý. A tak pračka prala další 4 roky. Až teď nadešel ten správný čas! A já mám konečně svoji pračku i sušičku! To je taková pohoda! Všechno prádlo stihnu za víkend vyprat, usušit, a co víc, poskládat do skříně! Takže se mi nekupí ani špinavé ani vyprané prádlo. Které mimochodem dřív dost dlouho čekalo, než ho někdo (rozuměj já) vyžehlí. A tak teď peru ráda.

Ale abych nebyla pořád jenom zavřená v baráku s hadrem v ruce, občas mě jde rodina „vyvenčit“. Naposledy jsem vyfasovala košík a když teda letos ty houby nebudou v kurzu, nasušíme si aspoň šípky. A tak jsme byli trhat šípky. Dvakrát. Au, píchá to. První várku jsme nasušili na čaj. Druhou jsme usušili a … naložili do demižonu. Zkoušíme to poprvé, tak uvidíme, jak to víno dopadne 🙂 . Sbírám ořechy, louskám ořechy, uskladňuju ořechy. Přerovnala jsem všechny skříňky v kuchyni, probrala se zásobami v mrazáku. Asi potřebuju studenou sprchu, tohle u mě není normální 🙂

IMG_3623

Všechny ty domácí práce, které prostě nejsou vidět, když se dělají a člověk si všimne, až když se dělat přestanou, ty já prostě nemám ráda. Ale teď mám doma navařeno, napečeno, uklizeno a zásoby na zimu jsou v přípravě. Je to fajn, ale člověk si tak nějak vůbec neodpočne. Teď jsem zjistila, že je neděle večer a zítra zase do práce.

Takže končícímu víkendu zdar a domácím pracím třikrát HURÁ, HURÁ, HURÁ!

 

Napsat komentář